V mnoha věcech má Jakub Unger pravdu. Média skutečně bezelstně poskytla lidem zdarma svou nejcennější hodnotu, tedy informace. Její zpětné zpoplatnění je dnes již víceméně iluze. Je to stejné jako s hudbou. Tam to byl podobný proces, jen o něco dříve. Proč taky platit za kompletní CD, když mě zajímají jen čtyři písničky a ty si buď stáhnu za pakatel z iTunes, nebo jinde úplně zadarmo. Nakonec i noviny většina jejich (dnes většinou bývalých) čtenářů četla pouze selektivně.
Je na tom všem ale zajímavá jedna věc. Proč si nikdo nepokládá otázku, za co ti lidé tedy utrácejí peníze, které předtím vydávali za časopisy? Odpověď je přitom jednoduchá – někde jinde.
Volně dostupné informace na webech médií (původně míněné jako podpora prodeje výtisků) to začaly a zkázu následně dokončil Web 2.0 s miliony bloggerů a sociálními sítěmi. Přehlcen informacemi si čtenář, snad s výjimkou knih, nemá potřebu opatřovat další, natožpak za peníze.
To ale stále není odpověď na otázku, kde ty peníze jsou. Porovnáním statistik vyplývá, že je to v oblasti e-commerce. Ta roste mnohem rychlejším tempem, než mizí peníze z médií. Pokud podle monitoringu tištěná média přicházejí ročně o brutto miliardu z inzerce (a digitální jim nahradí maximálně polovinu, opět v brutto cenách), tak objem elektronického obchodování vzrostl meziročně z 33 na 37 miliard korun. A není se čemu divit. Souvisí to jak s generačními změnami v populaci, stejně tak jako s tím, že eshopy dnes často nabízejí pro cílovou skupinu zajímavější obsah než sama média. Recenze, zkušenosti, tipy, návody. Dal jsem si tu práci a spočítal množství textu u popisu jednoho iPhonu na Alze: 5992, tedy 3,3 normostrany. Nechtějte po mě si po jejím přečtení ještě jít koupit časopis o mobilech.
Velké eshopy jsou dnes navíc z hlediska technologií i marketingu podstatně dál než vydavatelé. Pracují prostě se svými uživateli lépe, protože jsou na výsledku své činnosti přímo závislí. Vydavatele vždy živila spíš inzerce než prodej výtisků, u časopisů byl ten poměr více než 75 % obratu z inzerce, takže jejich pozornost byla upřena přeci jen spíše B2B směrem. Takže média skutečně dál chrlí obsah, který jim nic nevydělává, zatímco bývalí čtenáři vesele utrácejí své peníze za zboží, které mnohdy ani nepotřebují. Často jen proto, že argumenty a promyšlený marketing eshopů vystihl pravý okamžik a oslovil neodolatelnou nabídkou – nad kterou by možná za 10 minut nebo v jiné náladě mávli rukou.
Jsem docela zvědav, kdy se média konečně zbaví určité sebestřednosti a rozhlédnou se kolem sebe. Uvidí tam hodně lidí, kteří si u nich sice rádi přečtou článek zadarmo, ale své peníze půjdou utratit třeba na Aukro nebo Mall. Přitom s obsahem a návštěvností, kterou mediální weby mají, se dá udělat opravdu hodně. Je to ale jako všechno hlavně o nápadech.
U projektu BODY IP jsme na to přišli postupným vývojem. Hlavní produkt, software virtuální osobní trenér, je sice sám o sobě poměrně atraktivní téma, ale pokud uživatel zrovna necvičí, mnoho dalšího na stránkách nenašel. To nás donutilo výrazně zapracovat na některých komunitních funkcích, ale především přidat obsah. Od toho už pak je jen krok k tomu zaintegrovat do webu eshop a kruh se uzavřel: obsah generuje návštěvnost, eshop obrat a virtuální trenér pak slouží především jako exkluzivní marketingový nástroj.
Žádné komentáře:
Okomentovat